FCI - Standard Nr.328 / 16.09.1996

KAVKAZSKÝ OVČÁK

Kavkazskaia Ovtcharka
DATUM PUBLIKACE PŮVODNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 30.01.85


PŮVOD: Rusko
POUŽITÍ: Pastevecký pes, strážní a obranný pes
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.2 Molossi, horští psi.

Bez pracovních zkoušek.


CELKOVÝ VZHLED:
Kavkazští ovčáci jsou více než středně velcí případně velcí psi od silné až po hrubou tělesnou stavbu, jsou od přírody ostří a k cizím lidem nedůvěřiví. Tyto zvláštnosti, a navíc jejich vytrvalost, nenáročnost a schopnost přizpůsobit se v nejrozdílnějších povětrnostních podmínkách, nabízejí možnost používat kavkazské ovčáky v téměř všech klimatických pásmech Sovětského svazu. Nejvíce rozšířeni jsou kavkazští ovčáci v gruzínské, arménské a azerbadžánské svazové republice, v Kabardino - Balkarské autonomní republice, Dagestanu a Kalmycké republice, dále ve stepních oblastech severního Kavkazu a v oblasti kolem Astrachánu. V Zakavkazských oblastech jsou psi většinou mohutnější, ve stepních oblastech naproti tomu lehčí, vysokonozí, často dokonce i krátkosrstí.

CHOVÁNÍ/CHARAKTERISTIKA (POVAHA):
Silná, vyrovnaná, klidná. Povahový typ s dobře vyhraněnou obrannou reakcí, projevovanou v aktivní formě. Ostrost a nedůvěra k cizím lidem jsou typické.

KONSITUČNÍ TYP:
Silný, případně hrubě silný zjev s masivní stavbou kostí a silným svalstvem. Kůže je silná, ale elastická.

INDEX KOSTNATOSTI:
(t.j. obvod nadprstí x 100 děleno kohoutkovou výškou): psi 21-22, feny 20-22.

INDEX FORMÁTU:
(Poměr délky těla x 100 děleno kohoutkovou výškou): 102 - 108.

RODOVÝ TYP:
Dobře výrazný. Psi jsou větší a masivnější. Feny jsou menší a lehčí stavby.


HLAVA:

LEBEČNÍ ČÁST:

Lebka: Masivní, s širokou lebkou a silně vyvinutými lícními kostmi. Široké ploché čelo, půlené lehkou brázdou.
Stop: Přechod od lebeční části k nosní partii je slabě výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Čenich: Silný, široký, černý. U bílých a světle pšeničně zbarvených jedinců je přípustný i hnědý.
Morda (krajina obličejová, partie nosu): Kratší než lebeční část, sotva znatelně se zužující.
Pysky: Silné, ale uzavřené a suché.
Chrup: Bílý, velký, dobře vyvinutý, pevně k sobě přiléhající zuby. Nasazení řezáků leží v jedné linii. Nůžkový skus.
Oči: Tmavé, středně velké oči oválného tvaru, hluboko vsazené.
Uši: Svěšené, vysoko nasazené, vždy krátce kupírované.


KRK:

Velmi silný a krátký. Nepříliš vysoko nesený, asi v úhlu 30-40° k hřbetní linii.


TĚLO:

Kohoutek: velmi široký, svalnatý, znatelně odsazen od hřbetní partie.
Hřbet: velmi široký, rovný, svalnatý.
Bedra: Krátká, široká, poněkud klenutá.
Zadek: Široký, svalnatý, téměř vodorovný.
Hruď: Široká, hluboká, poněkud klenutá.Spodní linie leží ve výšce lokte nebo poněkud níže.
Břicho: Mírně vytažené.


OCAS:

Vysoko nasazený; je-li svěšeně nesený dosahuje hlezeního kloubu; může být srpovitý, kroužkovitý případně háčkovitý. Kupírovaný ocas je přípustný.


KONČETINY:

PŘEDNÍ KONČETINY:

Při pohledu zepředu přímé a rovnoběžné. Úhel ramena a paže je asi 100°.
Předloktí: Přímé, mohutné, středně dlouhé.
Záprstí: Krátké, mohutné,kolmo stojící pouze mírně ustupující.
Délka předních běhů až k loktu činí něco více než polovina kohoutkové výšky.
Index výšky činí 50-54.

ZADNÍ KONČETINY:

Při pohledu zezadu přímé, rovnoběžné.
Kolenní kloub: Při pohledu ze strany poněkud vystrčený.
Bérce: Krátké.
Hlezenní kloub: Silný, široký, a poněkud vystrčený.
Nadprstí: Mohutné, kolmo stojící.
Při stání je nejsou zadní končetiny vzadu zapřené. Kolmice má vycházet z hrbolu sedací kosti přes střed hlezenního kloubu a procházet nadprstím.

TLAPY (přední a zadní tlapy):

Velké, oválného tvaru, klenuté, prsty dobře přiléhají k sobě.


MECHANIKA POHYBU:

Volný, obvykle rovnoměrný, klidný chod. Typický způsob pohybu je krátký klus, při zrychlení (akceleraci) přechází v poněkud neohrabaný cval. Končetiny se musí při pohybu pohybovat přímo a rovnoběžně, přičemž přední více směřují ke střední linii. Klouby předních i zadních končetin se lehce protahují. Hřbet a kříž poddajně pérují. Kohoutek a zadek mají při klusu setrvávat ve stejné úrovni.


SRST:

JAKOST SRSTI:

Srst je rovná, hrubá se silně vyvinutou světlejší podsadou. Na hlavě a přední straně končetin je srst kratší a pevně přilehlá. Rozlišujeme tři druhy srsti:
a) Dlouhosrstý s prodlouženou krycí srstí: Dlouhá srst tvoří na krku druh hřívy, na hýždích dobře vyvinuté kalhoty a zadní strany běhů jsou silně porostlé. Dlouhá srst pokrývá ocas ze všech stran, což mu dodává tlustý a huňatý vzhled.
b) Krátkosrstí - s hustou, poměrně krátkou srstí, bez hřívy, porostlých běhů, kalhot a praporovitého ocasu.
c) Přechodný typ - prodloužená srst, ale bez hřívy, porostlých běhů, kalhot a huňatého ocasu.

BARVA:

Různě šedá; rozmanité, světlé až rezavé odstíny, také rezavá, slámově žlutá, bílá, zemité barvy, žíhaná, ale také strakatá a tečkovaná.

VELIKOST:

Kohoutková výška: Psi ne méně než 65 cm, feny ne méně než 62 cm.


VADY:

Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za chybu, jejíž ohodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.
- Lenost, důvěřivost k cizím lidem.
- Poněkud lehčí nebo příliš houbovitá stavba těla.
- Lehké odchylky od uvedených indexů.
- Nepatrné odchylky od rodového typu, feny typu samčího.
- Hlava nedostatečně široká a masívní.
- Lebka příliš silně klenutá, příliš příkrý nebo příliš plochý stop.
- Čenich krátký nebo podlouhlý.
- Pysky ne ostře řezané, převislé.
- Věku neodpovídající opotřebování zubů. Odlámané zuby, nenarušující správný skus. Chybění ne více než dvou prvních premolárů nebo jednoho prvního a jednoho druhého premoláru. Lehce nažloutlá zubní sklovina.
- Světlé oči, lehce svěšená spodní víčka. Oční zákal.
- Níže nasazené ucho, nekupírované uši.
- Delší, příliš slabý krk.
- Slaběji vyvinutý, nikoli nad hřbetem nasazený kohoutek.
- Měkký, klenutý nebo úzký hřbet.
- Prodloužený, přímý nebo přespříliš klenutý kříž.
- Nedostatečně svalnatý nebo svažující se zadek.
- Poněkud zploštělý hrudní koš; jeho spodní linie nedosahuje lokte.
- Příliš silně vtažené nebo svěšené břicho.
- Přední končetina: Nepatrné odchylky ve vztahu k ramennímu úhlu, poněkud zkrácené nebo prodloužené přední paže, lehce vybočené lokty, lehce se v pohybu ven vytáčející tlapy, příliš skloněné zápěstí.
- Zadní končetina: Z pohledu zezadu ne zcela rovnoběžné zadní běhy, tj. lehká X respektive O - nohatost. Příliš široký nebo úzký postoj. Příliš přímé nebo příliš dlouhé zadní běhy.
- Měkké nebo příliš protáhlé tlapy, vlčí drápy.
- Odchýlení od normálních forem pohybu (došlapávání dovnitř nebo ven). Nedostatečné protažení kloubů. Neohebný pohyb zad a kříže. Při klusu povznesený zadek. Lehké házení hřbetu (s házením zadní části).

TĚŽKÉ VADY:

- Bázlivost (zbabělost), silný flegmatismus, chybějící ostrost.
- Příliš lehká, případně příliš ochablá stavba těla.
- Silné odchylky od udaných indexů.
- Silné odchylky od rodového typu, psi typu fen.
- Lehká, úzká hlava se špičatým čenichem, neodpovídající ostatní stavbě těla.
- Ohrnutý nos.
- Malé, prořídlé, nedostatečně vyvinuté zuby. Nasazení řezáků není v jedné linii. Zuby se silně poškozenou sklovinou.
- Odlišná barva očí, svěšená spodní víčka, která částečně obnažují rohovku.
- Prohlý nebo vyklenutý hřbet.
- Dlouhý, prověšený nebo silně vyklenutý kříž.
- Úzký, krátký nebo silně se svažující zadek.
- Plochý, úzký, nedostatečně vyvinutý hrudní koš.
- Přední končetina: přímé nebo ostré zaúhlení ramen, křivené nebo příliš slabé předloktí, silně ven vybočující lokty, krajně slabá zápěstí, pří pohybu silně ven házející tlapky, křivonohost jednoho nebo obou předních běhů.
- Zadní končetina: silně výrazná odchyka od rovnoběžnosti. Nedstatečně zaúhlené běhy, šavlonohost. Příliš dlouhé zadní běhy.
- Roztažené prsty nebo ploché tlapy.
- Zadržovaný, těžkopádný pohyb. Při klusu v porovnání s kohoutkem vysoko nesený zadek. Příkře nahoru a dolů se pohybující zadek pří klusu. Mimochod.
- Měkká, zvlněná srst bez podsady.
- Načernalé, černě skvrnité a hnědé barevné odstíny v různých kombinacích.
- Kohoutková výška psa pod 65 cm, feny pod 62 cm.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

- Každá odchylka od jedině přípustného nůžkového skusu.
- Černá nebo hnědá barva.
- Chybění jednoho špičáku nebo jednoho řezáku, chybění jednoho třetího, případně čtvrtého premoláru, nebo jednoho moláru.

Pozn.: Psi musejí vykazovat dvě viditelná normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela v šourku.

FCI standart ke stažení ve formátu MS Word
CHS chovatelské stanice Badoza